Hlíva

Pravděpodobně nejrozšířenějším druhem dřevokazných hub pro kulinářské účely, i jako potravinový doplněk zdravé výživy, jsou hlívy. Známo je přes 20 různých druhů hlív. Klobouky hlív svou barvou i tvarem připomínají větší ústřice, odtud pochází i druhové pojmenování. Klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5–25 centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné, okraj se stává ostrým. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu. Klobouky rostou u většiny hlív nad sebou v trsech. Níže jsou popsány nejznámější druhy. Na wikipedii se mj. dočteme, že: v roce 1917 zveřejnil německý mykolog R. Falck výsledky prvních pokusů s pěstováním hlívy ústřičné v laboratorních podmínkách. V 60. letech 20. století ve výzkumech pokračovaly asijské země jako Čína, Filipíny nebo Thajsko. Ty jsou v současnosti společně s Pákistánem, Nigérií a USA největšími světovými producenty hlívy ústřičné. Celosvětově je po žampionech a šiitake třetí nejdůležitější pěstovanou houbou a ročně se jí vypěstuje kolem 3 milionu tun (data za rok 2012).

Nejpočetnější skupinu hlív představuje rod Hohenbuehelia. Pro tento rod jsou typické klobouky s charakteristickou rosolovitou vrstvou, která se nachází těsně pod jejich pokožkou. Jedná se o drobnější a většinou nejedlé zástupce hlív s bílým výtrusným prachem. Mezi nejznámější hlívy patří hlíva ústřičná, kterou řadíme do rodu Pleurotus. Tento rod se vyznačuje masitými plodnicemi s nálevkovitými, jazykovitými nebo lasturovitými klobouky a málo vyvinutým nebo téměř chybějícím, excentrickým či bočním třeněm. Plodnice vyrůstají většinou ze dřeva a výtrusný prach bývá bílý nebo krémový.

Hlívy rodu Pleurotus

druh Pleurotus abieticola R.H. Petersen & K.W. Hughes
druh Pleurotus albidus (Berk.) Pegler
druh Pleurotus alocasiae Corner
druh Pleurotus armeniascus Corner
druh Pleurotus aureovillosus Corner
druh Pleurotus australis (Cooke & Massee) Sacc.
druh Pleurotus calyptratus (Lindblad ex Fr.) Sacc. - hlíva čepičkatá
druh Pleurotus chrysorrhizus Corner
druh Pleurotus citrinopileatus Singer - hlíva žlutá
druh Pleurotus columbinus Quél. in Bres. - hlíva holubí
druh Pleurotus cornucopiae (Paulet) Rolland - hlíva miskovitá
druh Pleurotus craspedius (Fr.) Gillet
druh Pleurotus cyatheicola Corner
druh Pleurotus cystidiosus O.K. Mill.
druh Pleurotus decipiens Corner
druh Pleurotus djamor (Rumph. ex Fr.) Boedijn
druh Pleurotus dryinus (Pers.) P. Kumm. - hlíva dubová
druh Pleurotus ëous (Berk.) Sacc.
druh Pleurotus eryngii (DC.) Quél. - hlíva máčková
druh Pleurotus euosmus (Berk.) Sacc.
druh Pleurotus favoloides Singer
druh Pleurotus flabellatus (Berk. & Broome) Sacc.
druh Pleurotus floridanus Singer
druh Pleurotus hyacinthus Corner
druh Pleurotus incarnatus Hongo
druh Pleurotus lactuosus Corner
druh Pleurotus lampas (Berk.) Sacc.
druh Pleurotus lazoi Donoso
druh Pleurotus lilaceilentus Corner
druh Pleurotus lindquistii Singer
druh Pleurotus musae Corner
druh Pleurotus nebrodensis (Inzenga) Quél.
druh Pleurotus olivascens Corner
druh Pleurotus omnivagus Corner
druh Pleurotus ostreatoroseus Singer
druh Pleurotus ostreatus (Jacq. ex Fr.) Kumm. - hlíva ústřičná
druh Pleurotus penangensis Corner
druh Pleurotus populinus O. Hilber & O.K. Mill.
druh Pleurotus problematicus Corner
druh Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél. - hlíva plicní
druh Pleurotus rattenburyi Segedin
druh Pleurotus roseolus Quél.
druh Pleurotus sapidus (Schulzer) Sacc.
druh Pleurotus smithii Guzmán
druh Pleurotus staringii Oudem.
druh Pleurotus subareolatus Peck
druh Pleurotus submembranaceus (Berk.) Pegler
druh Pleurotus subviolaceus Corner
druh Pleurotus viscidulus (Berk. & Broome) Pegler

Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná pochází z Číny, její český název vychází z klobouku hlívy, který připomíná ústřice. Hlíva roste v trsech, klobouky v dospělosti dosahují velikosti od 4 do 25 cm, jeden trs může vážit i několik kilogramů. Má proměnlivé zbarvení od bělavé, šedomodré až k šedohnědé a hnědé. Záleží na podmínkách růstu, vzdušné vlhkosti a stáří. Roste od léta do zimy, při mírné zimě i na jaře, na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na ořešácích, břízách, topolech, jeřabinách. Jedlé jsou jen mladé plodnice, protože staré mají tuhou dužinu.

Hlíva citrónová

Hlíva citronová bývá někdy nazývána také jako hlíva žlutá.  Tato hlíva je uměle vyšlechtěný druh hlívy miskovité. Je to původem asijská houba, kde se v hojné míře pěstuje. V Evropě není tak známá jako hlíva ústřičná, ale v poslední době se začíná také zde ve větší míře kultivovat. Je to teplomilná houba. Velice vzácně ji můžeme nalézt také v naší přírodě na starých kmenech a pařezech listnáčů, především buků, habrů, ale také ořešáků nebo jilmů.

Hlíva plicní

Hlíva plicní je podobná hlívě ústřičné. Roste ve stejnou dobu a na stejných místech jako hlíva ústřičná. Klobouk je 5 – 12 cm široký, sklenutý, často vějířovitý, na povrchu k okraji rýhovaný a někdy roztrhaný, v mládí bělavý, ve stáří dosti tmavě hnědý. Více klobouků může vyrůstat jako květ z jednoho třeně. Lupeny jsou velmi vysoké. Dužnina je bílá. Roste od května do listopadu a má všestranné využití stejně jako hlíva ústřičná.

Hlíva miskovitá

Klobouk má hlíva miskovitá široký 40 – 100 (160) mm, v mládí je klenutý s podvinutým okrajem, v dospělosti bývá plochý, ve středu vtlačený až nálevkovitý, bělavý, plavožlutý nebo hnědý, hladký a holý. Noha je dlouhá a široká, centrální nebo excentrická, bílá.Výtrusný prach je bílý s fialovým odstínem. Hlíva miskovitá obyčejně roste v trsech od jara do podzimu na kmenech listnatých stromů, nejčastěji na dubech nebo bucích. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokouli. Hodí se zejména do polévek a na nakládání do octa.

Hlíva čepičkatá

Hlíva čepičkatá nebo také hlíva závojová, je vzácná jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých rostoucí na mrtvém dřevě osik. Klobouk hlívy čepičkaté je vyklenutý a přirostlý bokem ke kmeni a má 3 – 9 cm v průměru. Povrch je hladký, ve stáří na okraji zůstávají zbytky plachetky. Barvy je béžové nebo světle hnědošedé. Roste velmi vzácně v červenci až říjnu na mrtvých ležících či stojících osikách. Byla nalezena pouze v Evropě. Je to jedlá houba, ale pro svůj velmi vzácný výskyt se nesbírá.

Hlíva máčková

Eryngii  (Pleurotus eryngii) - Hlíva královská, český hlíva máčková. Nejčastěji je přezdívaná jako hlíva královská a dá se vypěstovat i doma na slámovém nebo pilinovém substrátu. Hlíva královská je nejrozšířenějším druhem hlívy v Číně a Jižní Koreji a její obliba v gastronomii každým rokem významně stoupá. Svojí lahodnou chutí a tvarem se výrazně liší od ostatních hlív a vysloužila si tím název "King oyster" - hlíva královská. Zatímco u hlívy ústřičné, i jiných druhů hlív, se používá pouze část houby, u hlívy královské se zpracovává celá plodnice, jejíž struktura výrazně připomíná hřib a po tepelném zpracování neovlivní barvu pokrmu.

V přírodě se vyskytuje vzácně. Klobouk hlívy máčkové je plošší, polokulovitý. Poznáme ho i podle tenkého, podvinutého okraje. Barva se mění od hnědavé, bělavé až našedlé. Mladší plodnice jsou na dotyk plstnaté, v suchém prostředí jim klobouky praskají. U nás je výskyt této houby v přírodě vzácný, roste od jara do podzimu na kořenech bolševníku a máčce polní.

Hlíva dubová

Plodnice rostou z živých i mrtvých kmenů a pařezů stromů a jsou tvořeny kloboukem a spíše krátkým nohou. Klobouk má v mládí téměř polokulovitý, vzhůru vyklenutý tvar a mírně vzhůru vypouklý tvar si zachovává i posléze. Jeho průměr činí až 15 cm. Horní strana klobouku je plstnatá, pokrytá plochými, políčkovitými, vatovitými šupinami. Horní strana včetně šupinek je zbarvena bělavě, našedle až světle hnědošedě. Okraje bývají podvinuté. Na spodní straně klobouku se nachází lupenitý hymenofor, tvořený bělavými, u starších plodnic nažloutlými lupeny, někdy rozvětvenými. Lupeny výrazně sbíhají na třeň, kde někdy vytvářejí krátkou síťku. V mládí je celý hymenofor zakryt závojem (velem), které se upíná na třeň a okraj klobouku, kde později zůstávají jeho blanité zbytky.

Nařízení komise EU č. 432/2012 neumožňuje popisovat všechny účinky u konkrétního doplňku stravy na lidský organismus. Jako jeden ze zdrojů informací můžete využít všeobecné informace např. o houbě reishi i jiných produktech uvedených na tomto serveru, které mají výhradně obecně informační nekomerční charakter a pocházejí z veřejně dostupných zdrojů, např. za pomocí různých vyhledávačů nebo je přímo odkazováno na původní zdroj informací.